Jestli jsem se na něco skutečně těšila – tak to byl film
Colette. Všechno, co se týká holocaustu, mě velmi zajímá, proto jsem byla na
nový snímek z prostředí koncentračního tábora Osvětim velmi zvědavá. Jenže…
Zdroj obrázku: www.colette-film.cz
Celý film na mě působil velmi komerčně, řekla bych „americky“,
přestože ho natočil český režisér Milan Cieslar. Vypráví o milostném vztahu vězňů
Osvětimi – Colette a Viliho. Vili krásnou Colette zachrání od plynové komory,
když jí poradí, aby při selekci řekla, že je švadlena. Povedlo se – jako jediná
z celé rodiny byla poslána „doleva“. Vili ale není sám, komu krásná Židovka
učaruje. Vyhlídne si ji i fanatický SS důstojník, který ji zaměstná ve své
dílně a udržuje s ní sexuální styk…
Celý film se intenzivně snaží působit na city, ale je to
celé tak umělé, že to na mě vůbec nepůsobilo – a to je co říct, protože jsem
velká citlivka. Myslím, že se z tak silného tématu dalo vytěžit daleko
víc. Pominout nemůžu ani neustálou grafickou onanii tvůrců se záběry na
osvětimský tábor (heč, podívejte se, jak to umíme namalovat) aneb tábor při
svítání, tábor při západu slunce, tábor za deště, tábor v noci…
Naprostým kýčem pro mě byl závěr filmu – dcera Colette se
vdává za Viliho syna.
Film mi navíc přišel hrozně dlouhý – 125 minut. Několikrát
jsem v kině přemýšlela, kdy už bude konec.
Daleko víc než film Colette se mi líbil film o filmu Colette,
který dávala Česká televize.
Na ČSFD bych hodnotila třemi hvězdami.
žádné velké pochvaly se film nedočkal ani na aktualne.cz... :( http://aktualne.centrum.cz/kultura/film/recenze/clanek.phtml?id=790424
OdpovědětVymazat