Kdo mě zná, ať už osobně nebo z éteru rádia, ví, že jsem velkou obránkyní žen za volantem. Teda ne úplně všech, to je jasný, ale stojím si za tím, že i mezi něžným pohlavím se může skrývat druhý Niki Lauda :-)
Jsem velmi dobrá řidička a na tom si zakládám :-). Zní to možná trochu nafoukaně, ale fakt...
...problém mi nedělá rychlé couvání...
...ani podélné parkování...
...zipuju...
...vím, co znamenaj všechny ty kontrolky...
...za volantem se nemaluju (jen výjimečně na semaforech :-D)
Jenže... s prostorovou orientací už je to trochu horší. Na to, že pravidelně nemůžu na parkovišti najít auto, jsem si už celkem zvykla. Jenže...
To takhle jednou ráno spěchám k zubaři a nestíhám (což mi hodně vadí, protože další věc, na který si zakládám, je dochvilnost). Vyběhnu na poslední chvíli z domu a zase nemůžu najít auto. Trvá to dýl než obvykle.
Pak mi dojde, že jsem vlastně včera auto nechala v práci a šla domů pěšky. Tak já nevím, je tohle ještě normální, nebo už je na to diagnóza? :-D