23. října 2020

Moje zkušenost s koronavirem: jsem z toho venku?

 Nechci jásat předčasně, ale snad to vypadá, že tuhle „čínskou rýmičku“ máme za sebou. Prali jsme se s ní nějakých 16 dní a bylo to jako jízda na horské dráze, chvíli nahoře a pak zas pořádný sešup dolů. Jeden den jsme oba s mužem mysleli, že je to za námi, připadali jsme si úplně zdraví a další den jsme neměli sílu vstát z postele (což je s dvouletým svištěm docela nežádoucí stav). A zvlášť finále opravdu stálo za to. Měla jsem čím dál větší dýchací obtíže a pocit, že mi snad shoří plíce. Nedovolily mi pořádně se nadechnout a Ventolín, „dýchátko“, které jako astmatik používám při obtížích, nepomáhalo. Co vám budu povídat, byl to fakt hnus. Sajrajt jeden čínskej.


13. října 2020

Moje zkušenost s koronavirem: můj průběh nemoci a co nejvíc pomáhá?

Nedokážu si to odpustit, ale na začátku budu trochu emotivní. Nemyslím si, že by koronavirus byl lepra neb mor, abych se musela stydět za to, že jsem zkrátka ta nakažená, ale i tak jsem po uveřejnění „coming out“ článku čekala, že dostanu nějakou tu sodu. A víte co? Nic. Dostalo se nám tolik podpory, že se mi vážně chtělo bulet. Promiňte, ale musím to prostě napsat – Anet, Lucy, Marťo, Martino, Káťo, Leni, Lenko, Irenko, Martine, Jirko, Verčo, Báro, Lucko, Radunko, Simčo, Soňo, Jani, Alčo, Terezko, Anďo… a všichni ostatní, moc Vám děkuju za slova plná podpory a nabídky na nákup! Je to další důkaz o tom, jak úžasné lidi kolem sebe máme. Média často mluví o tom, jak se na sociální síti šíří spousta nenávisti, ale pro mě to byla naopak naprosto nečekaná vzpruha. Bude to ode mě znít moc „ezo“, když napíšu, že mi to vážně moc pomohlo cítit se líp? 😊


Fajn, dost už rozplývání se. Jak nemoc vlastně probíhá? Nutno říct, že můžu mluvit jen za sebe a své blízké, protože je to velmi individuální. Například Lukášova kolegyně z rádia byla naprosto bezpříznaková a nebýt pozitivního testu, neměla by šanci nic poznat.

Že něco není v pořádku jsem poznala předminulou sobotu, čtvrtý den po kontaktu s pozitivní kamarádkou. Bolely mě svaly na nohou tak, že jsem se nemohla zvednout z postele. K tomu se další den přidaly i pořádné bolesti hlavy a zad. 

10. října 2020

Moje zkušenost s koronavirem: falešně negativní test a nefunkční chytrá karanténa

Hned na začátek bych chtěla říct, že jsme nikdy z koronaviru neumírali strachy, ale taky jsme ho nikdy nebrali jako „nevinnou chřipečku“. Zkrátka jsme z něj měli tak nějak přirozený respekt a snažili se mu nechodit moc naproti. I tak se nám ale nevyhnul.

Myslím, že se teď ven jen tak nepodíváme.

7. října 2020

Nejlepší hračky a aktivity pro dvouleťáka

Tedy takhle - pochopitelně nemůžu mluvit za všechny dvouleťáky, ale za toho jednoho, co mám doma :-). Co nevidět budeme psát Ježíškovi, tak třeba vám následující řádky poslouží jako inspirace. Tak jdeme na to ;-)



31. srpna 2020

Jak se domluvit s miminky aneb kouzlo znakování

Pořád mě to ohromuje. To, jak malé děti rozumí. Vidím to nejen u nás doma, ale i u dalších přátel, co mají stejně staré děti. Ony často vypadají, že nevnímají, hrají si a přitom jim neunikne žádné slovo, co vám vyjde z pusy. Občas kvůli tomu s mužem mluvíme v "šifrách" - "Hlavně nesmíme jít kolem těch barevných trubek (rozuměj hřiště) a kolem opeřenců (rozuměj dvorek se slepicemi), jinak bychom tam nikdy nedošli." Jakmile by Nyný totiž zaslechla jedno z nebezpečných slov (kromě hřiště a slepic je to třeba hernička), její radar by okamžitě spustil poplach a vůbec nezáleží, jak zabraná by zrovna byla do nějaké činnosti :-).


Často si s mužem říkáme, jak máme úžasné dítě. A že nás nenapadá ani jedna maličkost, kterou bychom na něm chtěli změnit. Věřím, že je to i tím, že spolu dokážeme dobře komunikovat. 


29. dubna 2020

Přebalování miminka

Pomalu se dostáváme s Nyný do fáze, kdy bychom se plín rády zbavily. Nijak to ale nehrotíme a rozhodně na ni kvůli tomu nechci nějak šlapat. I když tlaky okolí jsou někdy fakt dost šílený. Nechápu, proč to tolika lidem leží v žaludku?
:-D

Nicméně myslím, že se po dvou letech zkušenostech s extra citlivou princeznovskou prdýlkou můžu ohlédnout a předat pár tipů, na které nedám dopustit ;-). Než nám něco sedlo, vyzkoušely jsme toho totiž opravdu hromadu :-/. Zároveň je jasné, že je to všechno individuální, a to, že něco sedlo nám, neznamená, že to musí sednout i vašemu miminku.




17. dubna 2020

Moje cesta za dlouhými a zdravými vlasy aneb jak mi konečně narostly

V pubertě jsem měla skoro vždycky vlasy po pas. Byla jsem na ně pyšná, ale taky jsem jim dávala pořádně zabrat. Měla jsem na hlavě blond, růžovou, zrzavou, černou, no - snad všechno možné. Fakt mě jen mrzí, že to všechno bylo před "vynálezem selfie", protože z těch dob nemám vůbec žádné fotky :-D. Ale taky si pamatuju, že rozčesat vlasy po umytí bylo fakt peklo, postupně se úplně zničily a není divu. Myslím, že posledním hřebíčkem do rakve bylo, že jsem si koupila žehličku na vlasy, která tenkrát přišla do módy. A bez žehlení to najednou nešlo. Čím byly zničenější, tím se navíc žehlily hůř a vyžehlení drželo čím dál méně.



Často jsem si říkala - jak je možný, že mám bez vyžehlení vlasy tak strašně krepatý a nepoužitelný? Když dřív jsem je vlastně nežehlila vůbec a vypadaly v pohodě? No, nebyly totiž zničené. Dopadlo to, jak muselo, velká část mých hrdě pěstovaných vlasů skončila na zemi jednoho kadeřnictví. A pak mi už léta nerostly (a já jednu dobu nosila prodloužené vlasy, protože jsem se s tím nechtěla smířit, což vlasům taky moc nepomohlo) . Až teď. Konečně mi začaly pořádně růst do délek, přestaly tolik vypadávat a taky - přestala jsem je žehlit, protože to nepotřebují, vypadají hezky i bez žehličky (tu si schovávám na hodobóžový příležitosti :-D). A to i přes to, že vlasy dostaly dost zabrat - zvládly se mnou další anorektickou etapu, kdy jsem rapidně zhubla a nedařilo se mi přibrat, ale i těhotenství, porod a dvouleté kojení. Jak se mi to povedlo? Moc ráda se o to s Vámi podělím.

29. února 2020

Tvl, kojení


Pánové dnes prominou, protože téma bude ryze pro nás holky. Což samozřejmě neznamená, že by se nemohl začíst třeba i nějaký (budoucí) tatínek :-).

Kojení, téma co by vydalo na samostatnou knihu. A přitom mě nikdy dřív nad tím nenapadlo přemýšlet, brala jsem to jako přirozenou věc, co není potřeba nijak studovat, protože na tom přece nic není.
 
Jenže… tvl, tvl, tvl! O to víc mě zaskočilo, když se to poprvé, asi dvě hodiny po porodu, nepovedlo. Jenže ono se to nepovedlo ani napodruhé. Ani na popáté. A ani podesáté. Prostě to nešlo. Já měla pocit, že mi prasknou prsa, ale ten malej prďola evidentně netušil, jak na to. Celá nešťastná jsem stále ze sestřiček mámila nějakou radu, jak té malé pomoct, ale moc jsem se nedočkala. Stále mi jen říkaly, že miminka po porodu hlad nemají, že mají ještě dost živin z bříška. Jenže když už byly dva dny po porodu a miminko čím dál víc brečelo, přišlo mi to už fakt divný. 

3. února 2020

Co mi dalo mateřství?


Kromě toho, že vám mimčo většinou dá nový smysl života a spoustu radosti, dostanete jako bonus spoustu dalších věcí ;-). Třeba...



Nové přátele

Jestli jsem za něco opravdu vděčná, tak jsou to lidé, kteří mi díky Ninušce přišli do cesty. Přátelé, se kterými bychom se za jiných okolností asi nepoznali. A to je právě jeden z důvodů, proč si mateřskou tak užívám. Neustále něco společně podnikáme. Upřímně si nedovedu vůbec představit, že bych měla být celý týden zavřená doma. To bych se asi brzy zbláznila :-). 

Nekonečná láska

Ten neuvěřitelně silný cit si myslím dokáže představit jen málokdo, koho ještě podobné štěstí nepotkalo. Je to jiné, než láska, kterou cítíte k partnerovi. Ne větší, ne menší, ale jiné. Takové něžné. Stále si přesně vybavuji tu šílenou vlnu štěstí, když jsem Nyný držela v porodnici v náručí. Ten pocit mi pak vydržel ještě hrozně dlouho. Byla jsem tak strašně šťastná, že se mi z toho chtělo brečet – hormony, no :-). A i když jsem si myslela, že víc už ji milovat nemůžu, přesto mám pocit, že čím víc se z ní stává jedinečná osobnost, tím je to silnější.

Nakupování má nový rozměr

Jestli někdo miluje nákupy, tak s prckem se fakt vyřádí. Vlastně je pořád něco potřeba. A na trhu je tolik nádherných věcí! S mužem máme rádi decentní hezké věci a od začátku se snažíme vyhýbat křiklavým plastům. Krásné věci pro děti umí Done by Deer, Kindsgut nebo Elodie Details. Jen by to chtělo bezednou peněženku :-D.



Partnerství má nový rozměr

Hodně lidí říká, že dítě je pro vztah obrovskou zátěžovou zkouškou, kterou ne každý ustojí. Mně to tak nepřišlo. Spíš naopak, náš vztah s mužem miminko posunulo na úplně novou úroveň. Víc si sebe vážíme, víc pro sebe znamenáme. Nedávno mi muž řekl: „Když jsem Ti dřív říkal, jak Tě miluju, myslel jsem to samozřejmě vážně, ale bylo to úplný nic oproti tomu, jak Tě miluju teď.“

Znovu poznáváte svět

Na světě je tolik zajímavých věcí! A takových detailů, co jste si nikdy nevšimli! Váš špunt vám je všechny ukáže a vy budete moci díky němu znovu objevovat svět. Větu „páááni, a jo, to jsem si nikdy nevšimla!“ říkám skoro každý den.

Neustále se učíte

Jsem hrozný vztekloun. Nervák. Hned se rozčiluju. Nicméně jak jde o Nyný, moje netrpělivost odchází a stává se ze mě skoro stoický mnich :-). Nikdy bych nevěřila, kolik klidu a trpělivosti (nehrané) v sobě objevím.



Zjistíte, kolik sil máte

Někdy je to vážně náročné. Nejhorší ze všeho pro mě byla bezmoc. Ta bezmoc, kdy malé miminko pláče, propíná nožičky, křiví obličej a vy víte, že má velké bolesti bříška a nedokážete mu pomoci, protože nic nezabírá. Tohle byl děs. Hodně náročné pro mě byly taky první týdny, kdy jsem v noci vstávala každé tři hodiny, protože Nyný měla podváhu a já si nedovolila interval krmení prodloužit, raději jsem poslouchala lékaře. To jsem vážně padala na ústa a měla pocit, že další noc už nedám. Jenže lidské tělo je fakt neuvěřitelné. Únava postupně přešla a já si zvykla.  

Mohlo by se zdát, že je to úplně sluníčkový. Někdy je. A někdy taky není. Někdy toho mám plný kecky. Ale neměnila bych za nic na světě.