Měsíc se s měsícem sešel a naší Nině je už čtvrt roku.
Hodně se změnily i její potřeby, už to není jen spící miminko, ale potřebuje a
vyžaduje taky nějakou tu zábavu J.
Proto tu mám další tipy a zhodnocení těch předchozích. V minulém článku
jsem doporučovala mít v zásobě lahvičku pro kojené děti, stejně se nám
osvědčila i ohřívačka a sterilizátor. Na tyhle pomocníky se nám už nějaký pátek
jen práší – a jsem za to vděčná, protože je Nina plně kojená, i když jsem tomu
už přestávala věřit J.
Naopak názor na módní vaničku Shnuggle jsme nezměnili – i když Nina už není
takové hadrové miminko, stejně je v téhle vaničce divně zkroucená a nelíbí
se jí v ní. Nicméně teď už pro vás mám další tipy – a protože máme doma
zvídavou holčičku, budou se týkat hlavně hraček J
Kolotoč Done By Deer
Nechci být úplně sobecká, ale moc se nám s mužem nelíbila
představa, že se náš byt promění v jeden velký křiklavý cirkus, proto většinou
saháme po vkusných, designových hračkách. Máme jich méně, ale zato jsme si dali
záležet J. Vzhledem k tomu, že miminka vnímají
hlavně barevné kontrasty, ideálně černo-bílé, vybrali jsme kolotoč na postýlku
Done By Deer – a má obrovský úspěch. Nina si ho fascinovaně prohlíží, mává
ručičkama, směje se a my si zase fascinovaně prohlížíme ji J.
Hrací deka Fehn Baby
Všechny hrací deky od Fehn Baby jsou vážně krásné a já se
dlouho nemohla rozhodnout, kterou pořídím. Nakonec jsem vybrala tu, která má
kontrastnější barvy, střídá se tu světle modrá s tmavě modrou. Každá hračka
navíc něčím zaujme – netopýr vibruje a „létá“, některé hračky zase šustí nebo
pískají, takže hrací deka zaujme i starší děti, nejenom ležící miminka J.
Knížka Taf Toys
Díky této knížce (na úvodním obrázku) jsme zjistili, jak má Nina ráda zrcátka a
začali pátrat po nějakém větším J.
Z jedné strany je knížka černobílá pro miminka, z druhé naopak
pestrobarevná pro děti od tří měsíců. Dá se pověsit na postýlku nebo do
kočárku.
Zrcadlo Fehn Baby
Zrcadlo s mravenečníkem má u nás také velký úspěch, dá
se navíc zavěsit i na hrací deku.
Lehátko Ingenuity
Nina se velmi rychle dostala do věku, kdy ji nebavilo jen
tak ležet a zírat do stropu. Zato se jí líbilo v autosedačce. Proto jsme
pořídili houpací lehátko. Už na předporodním kurzu nás ale upozorňovali,
abychom nepořizovali nic vibračního – není to dobré pro rozvíjející se nervovou
soustavu. Proto jsem při nákupu dávala pozor, aby lehátko skutečně houpalo, a
ne vibrovalo. Sehnat skutečně houpací lehátko není problém, jen počítejte s tisícikorunou
navíc. Houpání nepoužíváme nonstop, spíš na uklidnění a zabavení, když se třeba
chceme navečeřet J.
Osvědčilo se nám vzácně i na uspávání, když byla Nina hodně přetažená a
nechtěla do postýlky. Lehátko má navíc odnímatelnou hrazdičku s visícími hračkami
– tady mám jen připomínku – hračky jsou napevno přidělané čelem k nám a ne
k miminku – takže sice to vypadá hezky, ale mimčo vidí jen zadní stranu.
Nosítko Tula Free To Grow
Dostáváme se do „nehračkové“ kategorie J. Jednu dobu měla Nina
tulivé úzkostné období, kdy stále potřebovala cítit, že je u mě. Jakmile jsem
ji položila, začala protestovat. A v tomhle období nás zachránilo nosítko.
Využívám ho stále, je výborné, když potřebuju něco udělat a Ninu už nebaví jen
tak ležet. Zároveň se těšíme, až s ním vyrazíme někam na výlet J. Nicméně Tula není
moje první nosítko, už jako těhotná jsem doma měla Chicco, ale velmi brzy jsem
zjistila, že je pro miminka úplně nevhodné – není ergonomické a děti v něm
spíš visí za rozkrok. Nina v něm navíc divně plápolala a nelíbilo se jí v něm.
Zato rostoucí Tulu můžu maximálně doporučit – je navíc velmi snadná na
nandávání, což je pro mě dost zásadní – třeba vázání šátku mě dost děsí a bála
bych se, že při vázání udělám chybu.
Žádné komentáře:
Okomentovat