20. listopadu 2013

Jak jsem se začala učit romštinu

Jo, beze srandy. Cikánštinu. Začala jsem totiž pro radost studovat sociální antropologii, která je zaměřená právě na studium Romů. Vážně jen tak pro radost. Asi jsem trochu divná a ne úplně normální, když se po tom, co si moji vrstevníci užívají nově získaný titul a klídek po státnicích, upíšu na další šprtání :-). Ale zpátky k romštině.

Zdroj obrázku: www.wikipedia.cz

Myslím, že je to hodně náročný jazyk. Učila jsem se angličtinu, francouzštinu a španělštinu, žádný z těchto jazyků nemá skloňování. Romština ano, skloňuje se, časuje, zkracuje... Ale je hrozně zajímavá, protože díky ní člověk nahlédne tak trochu pod pokličku téhle skupiny...

Například slova chlapec / dívka - jsou rozdílná podle toho, jestli mluvíte o Romovi nebo "neromovi":
o čhavo - romský chlapec
o raklo - neromský chlapec

e čhaj - romská dívka
e rakl´i - neromská dívka


A věděli jste, že se Romové historicky sami porovnávali podle barvy pleti? Čím světlejší pleť dívka měla, tím byla její vyšší šance na dobrého ženicha. Mladé romské slečně se světlejší pletí se nevyrovnala ani vrstevnice z nejbohatší rodiny v osadě. Největší lichotka pro romskou dívku byla:

Joj šukar sar papin. - Je krásná jako husa.

Zní to komicky, v češtině bychom takhle moc nepolichotili :-) Nicméně husa byla považovaná za symbol krásy právě kvůli své barvě.

Mě samotnou překvapilo, jak přísně romština odděluje svět Romů a ostatních, a do jaké míry tahle skupina řešila zbarvení pleti ve vlastních řadách...


2 komentáře: