Od 10 hodin následuje dopolední terapeutický program, který je každý den jiný. Dvakrát týdně je skupinová psychoterapie, jindy máme edukace - přednášky z psychologie a v pátek vždy hodnocení týdne - dostanete obrázek stromu, na kterém je spoustu postaviček - veselé, smutné, vystrašené, ležící na zemi, pod stromem, na houpačce, na žebříku, šplhající vzhůru, postavička v pádu... Vaším úkolem je vybrat si tu, která nejlépe vyjadřuje váš stav během uplynulého týdne. To se potom řeší před celou skupinou. Po dopoledním terapeutickém programu následuje oběd. A řeknu vám, že nemocniční strava není zrovna to ideální, co by mělo člověku vrátit chuť k jídlu. Navíc když jsme pod drobnohledem některých nepříjemných sester, které komentují každé sousto. Nebo spíš pokus o sousto. Jinak ale nechci personálu křivdit, protože většina sestřiček je tu naprosto úžasná a empatická.
Po obědě a krátké pauze pokračuje autogenní trénink, což je forma relaxace, při které má člověk uvolnit celé tělo. Přiznám se, že párkrát jsem se uvolnila tak, že jsem pěkně vytuhla
![:-)](https://email.seznam.cz/static/wm-old/css/default/img/smileys/s01.png)
Po autogenním tréninku následuje odpolední terapeutický program, který se opět každý den liší. Někdy je to pracovní terapie, jindy arteterapie, případně jóga. V 17 hodin bývají neoblíbené večeře, nejčastěji chleba s taveňákem, nutriční hodnota nula
![:-)](https://email.seznam.cz/static/wm-old/css/default/img/smileys/s01.png)
Žádné komentáře:
Okomentovat