Když mě hospitalizovali v nemocnici, měla jsem
naordinovanou kontrolu jídla. Sestřičky kontrolovaly co jím a všechno
zapisovaly. Jelikož se mi váha mírně zvedla, kontroly jako důkaz důvěry ustaly.
Jenže pak šla váha opět dolů...
¨
Dalším krokem byl tzv. anorektický režim, kdy
jíte pod dozorem, musíte sníst alespoň 3/4 porce a po jídle zůstat půl hodiny
sedět před sesternou, aby byla jistota, že ve vás jídlo zůstalo. Pokud jídlo
nejde, využívají se nutridrinky. O nějaké kvalitní skladbě potravin přitom
nemůže být řeč. Ke snídani bílý rohlík, k obědu UHO (univerzální hnědá omáčka:-) )
a k večeři chleba s taveňákem. Chápu, že jídelníček nemocnice je finančně dost
omezený, ale spousta z nás by si za lepší suroviny neváhalo připlatit. Náhled
na jídelníček se velmi změnil teď s přechodem do denního stacionáře. Stále jsem
v nemocnici, ale léčba je tu intenzivnější a můžu spát doma. Jen co jsem sem
přešla z oddělení, dostala jsem k podpisu anorektickou terapeutickou smlouvu,
ve které se zavazuji přibírat, což pro mě byla ledová sprcha hned na začátku.
Nicméně jídelníček tu konzultuji konečně s někým, kdo stravě rozumí. I když
budu upřímná, přibírat se zatím navzdory smlouvě nedaří. Stanovené kilo týdně
mi připadá úplně mimo realitu...
Žádné komentáře:
Okomentovat