8. března 2017

Anorexie a hlad - hlad jako droga

"A to nemáš hlad?" slýchám často. Na pro-ana blozích, o kterých jsem psala v předchozím příspěvku, často najdete návody, jak šílený hlad potlačit. Některé odborné knížky popisují, jak anorektičky vynakládají obrovskou snahu udržet své chutě na uzdě, jak hlad je výsledkem jejich nezdravé vůle. Často se taky uvádí, že pacientky nejsou celý den schopné myslet na nic jiného, než na jídlo. Já jsem to tak nikdy neměla. Nikdy jsem nepočítala kalorie, nezakazovala si žádné potraviny, nesnažila se zhubnout. Ale jakmile se ve mně anorexie probudí, necítím hlad. Cítím k jídlu odpor a mám falešný pocit, že ho k životu vůbec nepotřebuju. 




Vím, že kdybych na jídlo cíleně nemyslela a nedávala si připomínky do telefonu, vůbec bych si na něj paradoxně nevzpomněla. Nevzpomněla bych si na něj a vůbec nejedla klidně několik dnů. Proto mi veškeré rady, jak ovládnout hlad, polykat vatu a podobně, připadají směšné. Proč tohle někdo dobrovolně dělá? Pro mě je hlad (nebo spíš nejezení) droga. Poprvé jsem jeho opojné pocity zažila na základní škole. Na biologii jsme probírali trávicí trakt a učitelka nám dala na závěr hodiny úkol: schválně si zkuste, jestli dokážete den nejíst. To byla výzva. A já měla odjakživa výzvy ráda. Den utekl jak nic, žádná výzva to pro mě nakonec nebyla. Dala jsem si proto novou. A co dva dny? Tři? Čtyři? Týden? Vydržela jsem tenkrát asi deset dní, než mě mamka přinutila sníst chleba. Dodnes si to pamatuju, jak nade mnou ve třinácti letech stála a já brečela. Vrátit se k jídlu po takové pauze nebylo snadné. Žaludek se vzepřel. A problém byl na světě. Rozhodně nechci tvrdit, že za moji anorexii může učitelka ze základky, i když to od ní tenkrát rozhodně nebylo rozumné. Myslím, že kdo v sobě živnou půdu pro anorexii má, vždycky si najde něco, co tohle nebezpečné semínko zasadí. Taky si myslím, a odborné studie to potvrzují, že anorexie nemá jednu jedinou příčinu. Většinou to bývá souhrn různých faktorů, od zážitků, traumat, situace v rodině, osobních předpokladů. A já si ty své příčiny teprve opatrně zjišťuji pod dohledem odborníků. A v tom vlastně spočívá léčba anorexie. Pochopit ji. Pochopit, proč. 

Žádné komentáře:

Okomentovat